Cesta kolem světa

    Můj kamarád Oliver a já plánujeme dobrou dlouhou cestu kolem světa. Cesta bude zajímavá a plná dobrodružství. Oliver mi říká, kolik si čeho musíme vzít s sebou. Kolik peněz, jaké oblečení, jakou moderní techniku: kompas, foťák, kameru, chytrý telefon, ale nezapomenout taky léky (obvaz, aspirin, antibiotika).

   Můj kamarád je chytrý jako opice. Říka mi: „Potřebujeme kartičku pojištění, vízum a řidičský průkaz.“

    Nejdřív si půjčíme auto, protože autem pojedeme přes Itálii, Řecko a pak lodí do Egypta. Budeme fotit památky, budeme plout gondolou a budeme poslouchat gondoliéra. V Egyptu se budeme opalovat a budeme se potápět v Rudém moři. Budeme se dívat na pyramidy. Potom poletíme letadlem do Japonska. Až budeme v Japonsku, budeme se dívat na město Tokio, kde jsou nejlepší mrakodrapy, muzeum Toyoty a také Disneyland. Ještě bychom se taky chtěli podívat na zámek Nagoji Skiji. Můžeme obdivovat chrámy Todaj-Dzy a Acutu a nakonec úžasnou Fudžijamu. Doufám, že to bude výborná cesta.

Andrei Strukov (Rusko)

Saida Butina (KAZACHSTÁN)

Co jsem dělala o Vánocích

     Můj nejoblíbenější svátek jsou Vánoce. Nejdřív jsem uklízela byt, prala jsem prádlo, potom jsem utřela prach a vytřela jsem podlahy. Když jsem všechno udělala, potom jsem šla nakupovat vánoční dárky. Chtěla jsem koupit knihu pro dceru, kterou jsem si dávno četla. Potom jsem jela do obchodu, nakoupila jsem jídlo a pití. Potom jsem pekla cukroví. Pak jsem zdobila Kapra a bramborový salát. Potom s rodinou jsme slavili Vánoce a měli jsme večeři. O půlnoci jsme si připili šampaňským a byl ohňostroj. Pak jsme si dávali dárky. Dívali jsme se na televizi. Byly to veselé Vánoce.

Můj mazlíček

     Můj pes se jmenuje Dos. Dosa mám moc ráda. Můj pes Dos má rád maso, ale nejí granule. Taky má rád kuře a těstoviny.

     Dos vypadá moc skvěle, je trochu silnější. Má hnědou srst a hnědé oči. Dos je krásný hodný a také je můj nejlepší kamarád. Dos je roztomilý a hodně aktivní, vždycky běhá a hraje si, je to moc zábavný pes. Když pracuju na zahradě, Dos vedle mě vždycky stojí, je chytrý a veselý. 

     Mám svého Dosa moc ráda.

Jedno klidné odpoledne jsem jela do kočičí kavárny se spolubydlící. Ona je moje nejlepší kamarádka a kočky se nám líbí. Tak jsme se rozhodly, že bychom mohly jet na tohle místo, kde je všechno: pití, dorty a kočky!

V Pekingu existuje taky hodně kočičích kaváren. Ráda jsem tam chodila a trávila jsem tam čas s kočkami. A taky jsem mohla koupit konzervy pro kočky a nakrmit je. Je to pro mě zajímavé.

Kočičí kavárna v Praze je taky hezká a čistá. Kočky tam byly krásné a pohodové, ale trochu nesmělé. Nelíbilo se jim, když se jich lidé dotkli. Ale byla tam jedna žluto-černo-bílá kočka, která byla zvědavá a lidé jí nevadili. Lízala jahodovou marmeládu na mém prstu! Ta kočka se nám moc líbila.

Jídlo a pití bylo docela fajn, ale bylo moc sladké. Ale celkově jsme byly spokojené.

To bylo jedno skvělé odpoledne.

Du Jiarui – Růžena II/3

zdroj: thinkstock

Jonathan Henault je student večerního kurzu.  Je z Francie a na Albertově studuje  již druhý večerní kurz! Češtinu tedy studuje od konce září. I na večerním kurzu studenti někdy  píší domácí úkoly. Jak to vypadá, když domácí úkol píše skutečný s spisovatel? Čtěte níže!

O moji knihu

Příští měsíc budu psát novou knihu pro mého vydavatele, protože jsem spisovatel  a někdy dostávám peníze za to práci. Ale nejdřív musíte vědět, můj styl je často absurdní, protože mám rád parodii s rád hraju s slovy.

Ta nová kniha bude o studentech, kteří studují ve škole v Anglii, Jednou umře zahradník, s čtyři studenti si myslí, že je to vražda. Rozhodli že musí zavolat nejslavnějšího detektiva Sherlocka Holmese…Ale zmizel.

Takže musí najít jiného detektiva, a proto dají inzerát v novinách: Hledame dobrého detektiva pro ankety o zahradníkovi“ Jeden člověk odpoví: tvrdí že je syn Sherlocka, a ví všechno o květinách..

Opravdu jsem napsal už tři knihy. Privní kniha je o hloupém andělovi, který pracuje jako stražce pro sedm lidí, kteří bydlí na Zemi. Ale nudí se v ráji, s začina brat drogy…To je nejohrší nápad!

A pak, moje druhy kniha je vyprávění o mladém učiteli, který najde nějaký starsý prsten na půě domu. Díky tomu si myslí, že může cestovat přes vesmir a čas… sle možna je jenom blázen?

Nakonec, moje třeti kniha je totálně jiná: jmenuje se „ Dopisy pro moji budoucí ex“ a vypráví o zlém svůdníkovi, který nemůže milovat slečny opravdu.. s to je smutné, ne?