Jedno klidné odpoledne jsem jela do kočičí kavárny se spolubydlící. Ona je moje nejlepší kamarádka a kočky se nám líbí. Tak jsme se rozhodly, že bychom mohly jet na tohle místo, kde je všechno: pití, dorty a kočky!

V Pekingu existuje taky hodně kočičích kaváren. Ráda jsem tam chodila a trávila jsem tam čas s kočkami. A taky jsem mohla koupit konzervy pro kočky a nakrmit je. Je to pro mě zajímavé.

Kočičí kavárna v Praze je taky hezká a čistá. Kočky tam byly krásné a pohodové, ale trochu nesmělé. Nelíbilo se jim, když se jich lidé dotkli. Ale byla tam jedna žluto-černo-bílá kočka, která byla zvědavá a lidé jí nevadili. Lízala jahodovou marmeládu na mém prstu! Ta kočka se nám moc líbila.

Jídlo a pití bylo docela fajn, ale bylo moc sladké. Ale celkově jsme byly spokojené.

To bylo jedno skvělé odpoledne.

Du Jiarui – Růžena II/3